Na podzim, Dobřichovice v Roztokách utrpěly díky veliké smůle, nešťastnou porážku – 3:4 a tak měly svému soupeři co vracet. Domácí proto nastupovali s jasným cílem - získat tři body.
Začátek utkání tomu vizuálně i odpovídal. Úvodní dvacetiminutovka byla jasně v jejich režii, a na branku hostujícího celku se valil jeden útok za druhým, takže se zdálo, že je jen otázkou času kdy se podaří vstřelit gól. To se však ukázalo jako téměř neřešitelný problém, protože gólmanovi soupeře snad pomáhali všichni svatí, a nebo se v plné nahotě projevila obvyklá nemoc – neproměňování vytvořených šancí… V průběhu času se hra vyrovnala, protože hosté měřící skoro všichni kolem dvou metrů, začali těžit ze své značné výškové i váhové převahy, což bylo evidentní zejména v osobních soubojích a při standartních situacích. Dobřichovičtí, totiž nepochopitelně často zahrávali vysoké pasy a centry, které se snadno stávaly kořistí urostlejších protihráčů. Naštěstí se dařilo alespoň v obraně, takže gólman Jiří Geissler nemusel tak často zasahovat, takže měl vždy jeden hvězdný zákrok za poločas, v obou případech proti unikajícím soupeřům, v soubojích jeden na jednoho byl tím úspěšnějším. V závěru domácí přece jenom sahali po vítězství, jenže ani několik tutovek, v rozhodující gól neproměnili. Zatímco minulý týden byla remíza 0:0 v Nučicích nepochybně úspěchem, tentokrát je zisk jednoho bodu v domácím prostředí za stejný nerozhodný výsledek 0:0 ztrátou. Pozitivem je, že se nikdo nezranil a že se podařilo, alespoň uhájit jarní neporazitelnost na domácím hřišti.
